Dech je totéž co duch

„Blahoslavení ti, kteří tvrdé v sobě učinili měkkým.“ (Aramejský otčenáš)

Náš dech je něco, čemu nevěnujeme moc pozornosti, ale musíme si uvědomit, že tím, co dýcháme a co vydechujeme, se živí vše kolem nás – květiny a ostatní rostliny, zvířata i lidé.

Dech, nebo také jinak Duch, je dědictví, které jsme s požehnáním dostali od Jednoty, tvořivého procesu všeho živého. Dech nás navěky spojuje s absolutním a jediným bytím v čisté Jednotě a náš původ stále zůstává v síle a vytrvalosti. Zůstává v nás jeho zrození, stvoření, proud požehnání, který odráží ZVUK dechu, který obsahuje všechny síly, které nazýváme magnetismus, vítr nebo elektřina. Tento vibrační zvuk jako tvůrčí dech Jednoty, se dotýká různých substancí a proniká do nich. Nazýváme ho SVATÝ DUCH.

Při meditaci na Aramejský otčenáš můžeme pročistit celé tělo tak, že se Dechem/Duchem spojíme s Jednotou. Při nádechu se snažíme vdechovat jednotu a při výdechu opět Jednotu vydechovat. Při nádechu je dobré v duchu vyslovit slovo AB-VUM-D-BA-SMAJA (Otče náš) a při výdechu D-BA-SMAJA (kterýž jsi na nebesích), protože tato slova pomáhají zklidnit myšlenky. Pokud procítíme zvuk každé hlásky, uslyšíme hudbu, vysoký tón, nepopsatelný nebeský zvuk, který se ztotožňuje s písmeny našeho jména. Tento blažený zvuk a procítění nejvyšších frekvencí dokáže „propláchnout“ naše kosti, naši krev i orgány celého těla.

Ten, který stvořil svět je v nás a jenom v tichu poznáme jeho mateřskou a otcovskou sílu.